Rezidence dýchá historií…
Původní budova, vlastněná rodem Colloredo-Mansfeld, pochází z roku 1838 a sloužila jako rafinérie na zpracování třtinového cukru a cukrové řepy. Budova staré fabriky byla vůbec prvním provozem svého druhu v Čechách. Cukr vyráběný z nedostatkové javorové mízy naši předci obohatili o různé přísady (vápenná voda, hovězí krev, vaječné bílky) a tím se cukrovarnictví stalo předním průmyslovým odvětvím naší země.
Komunisté budovu poté přebudovali na ubytovací kapacitu. Po restitucích byla zubožená fabrika navrácena Colloredo-Manfeldům, kteří ji darovali městu Dobříš. Smutný konec slavné rafinérie byl zakončen požárem horních pater.
Druhý život zchátralé budově vdechnul soukromý vlastník, který postavil repliku původní rafinérie. Vnitřní využití se proměnilo na rezidenční byty. S láskou a osobním zájmem dodnes zvelebuje celou rezidenci i její okolí.
“Vytvořili jsme prostředí, které je v souladu s přírodou a respektem k historii. Prostředí, kde naši nájemnici nejen bydlí, ale i žijí…“